Hranice
Musí to však mít ihned od počátku nastavené nějaké mantinely. Nějaké hranice, které se časem samozřejmě mohou měnit, ale které by se měly dodržovat. Hobby je super věc, ale neměly by nějak krutě ovlivnit rodinu. Jak je to myšleno? Jde například o peníze. Pokud má muž nějakého koníčka, měl by si rozmyslet, zda bude na prvním místě v životě on, nebo jeho žena a děti. Protože skloubit to rozumně dohromady někdy nemusí být zrovna hračka. Můžeme se na to podívat blíže. Je jedno, zda je muž sběratel, horolezec nebo rybář. To všechno něco stojí. Nemá smysl rozebírat co je finančně náročnější, to je vedlejší.
Ale každý, kdo chce provozovat hobby na určité úrovni, musí sáhnout hluboko do peněženky. Stejně jako drahé rybářské pruty může stát i cesta někam do hor, nebo vzácná známka. A všichni, kdo chtějí něco víc, musí vědět, že to, co vydají nesmí chybět rodině. Nebo by alespoň nemělo. Je prostě třeba vědět co s penězi. Pokud není na topení na zimu, bude se jen těžko dát koupit něco pro potěchu duše. Děti potřebují boty, a tak je třeba investovat zde. Záliby musí počkat. Protože pokud ne, dochází ke konfliktním situacím a manželky jsou z toho drobátko na nervy. Zbytečně. Každý si musí umět poručit a některé věci jednoduše oželet.
Uvedu klasický příklad. Rodina si vyrazila na dovolenou do jisté země. Nebyli to zrovna chudáci, ale také ne milionáři. Měli rozpočet, kterého se chtěli držet. Jenže manžel uviděl pro něj levné rybářské pruty. Doma by je za tu cenu nesehnal. Neváhal tedy a koupil si hned dva, čímž utratil celý rozpočet. Takže nezbylo ani na zmrzlinu pro děti. Obrázek si nyní můžete udělat sami. Bylo to v pořádku? Je proto dobré si stanovit takové hranice, které nás nezruinují a které nikterak neovlivní náš rodinný život. A používat na své hobby pouze peníze, které jsou jaksi navíc. Což v dnešní době asi moc nebude.